Úvod

Expedice Tour de elektrárny se plánovala asi půl roku dopředu.Promýšleli se cíle cesty, kempy, průjezdní místa a hlavně samotná trasa, tak aby byla vedena co nejméně po frekventovaných cestách s ohledem na zdraví cestovatelů.Jako samozvaný vedoucí této výpravy můžu zodpovědně prohlásit, že veškeré plánování bylo k ničemu.Jediné co jsme dodrželi byli cíle naší cesty.Samotná trasa a kempy se volili tzv.za jízdy podle momentální únavy účastníků zájezdu.

Radek Bittner samozvaný vedoucí, člen výpravy
Jirka Hlůšek odborný poradce, člen výpravy.

1.den

Náš první den jsme naplánovali z Veselí nad Mor.do Rouchovan, což je vesnička vedle Dukovan, v které je kemp kde jsme chtěli přespat.Naše první tatranková zastávka byla v Hodoníně nedaleko jejich nové zpívající fontány.Protože jsme si jí všimli, ale až při odjezdu a už jsme měli schované foťáky tak ji neuvidíte. Dalším orientačním bodem bylo křižování dálnice D2 u Podivína, kde Jiří ochotně zapózoval.

Od dálnice už jsme nezadržitelně směřovali k Novým Mlýnům. Ovšem pohled na mraky, které se formovali nad Pálavou a Dívčími Hrady nevěstily nic dobrého.Ale cyklista na obrázku dole, ač si byl vědom, že jde o bouřkové mraky si z toho zjevně nic nedělá.

Úchvatný pohled na hladinu Nových Mlýnů, jak se na jejich hladině zrcadlí obloha a Jiří, který se od této podívané nemohl odtrhnout.Jelikož bylo již kolem oběda, začali jsme se poohlížet po něčem dobrém k snědku.A hlavně za rozumnou cenu :-)

Oblast kolem Novomlýnských nádrží je hojně navštěvovaná cyklisty a tak nebyl ani moc problém najít nějakou tu osvěžovnu. Bylo to sice cosi jako předělaný vinný sklípek, ale paní se celkem snažila.Smažák byl sice takový ten už předsmažený, ale když je hlad, tak je hlad.

Pěknou projížďku kolem Nových Mlýnů vystřídala nudná cesta v okolí Pohořelic znásobená sparným sluncem zjevně se chystajícím na signalizovanou bouřku.Kolem Pohořelic se hlavně nespoléhejte na silniční značení, držte se hlavně mapy.Na Pohořelicku se zastavil čas.

Příjezd do Moravského Krumlova byl načasován na minuty.Přijeli jsme na náměstí, s tím že něco posvačíme.Zastavili jsme se u krytého pódia, které si tam Krumlovští nechali postavit a v ten moment, začalo pršet.Ó jak jsou lidé v Moravském Krumlově prozíraví.

Ještě považuji za nutné Vám sdělit jeden důležitý postřeh. Když jsme přijížděli tak elektrárna byla vidět již zdálky.I když kolem nás bylo zatažené a drobně pršelo, protože nás chytl kraj bouřky, na Dukovany neustále svítilo slunce.Z toho je myslím úplně jasné kdo všechno odebírá elektřinu z Dukovan a kdo nad nimi drží ochranou ruku.

Po odjezdu z Krumlova jsme ještě jednou seděli na zastávce kvůli dešti, kde se rozhodlo, že Dukovany zůstanou na zítra a jede se přímo do Rouchovan do kempu.Z kempu jsme měli nádherný výhled na první cíl naší cesty.

V kempu nebyla ani jedna volná chatka.Nerozumím tomu.U kempu nic není.Jakýsi špinavý rybník v němž se jakýsi odvážlivci i koupali.Žádné atraktivní místo.Jen ta elektrárna.Že by si tam ty lidi jezdili dobíjet baterky? Sociálky žádná sláva, sprchy poutrhávané, voda studená, ještě že tam čepovali aspoň to pivo.Dneska jsme urazili celkem 144km.

Den 2

Vyspali jsme se výborně.Dnes jsme měli v plánu dojet někam k Jindřichovu Hradci. Vyjíždělo se krásně.Svítilo slunce.takže Dukovany byly v pěkném světle, stačilo jen mačkat spoušť foťáku.

Vzhůru byli již i rybáři, kterých bylo u Dukovan také hodně.Asi vědí proč chytat právě tam.Možná tam jsou ryby veeelkéé.Protože chladící věže jsou také veeelkéé.Nebo, že by svítili i v noci? Myslím ty ryby.

Dukovanská elektrárna je velký komplex.Jsou to čtyři jaderné reaktory s celkovým výkonem 1760MW.Pokrývá asi 20% celkové spotřeby elektřiny v Čr.Elektrárna je rozdělena do dvou bloků.Každý obsahuje budovu se dvěma reaktory a 4 chladící věže.Celkem tedy 4 reaktory a 8 chladících věží.Při objížďce elektrárny se Jiří jenom usmíval. Já myslím, že cítil tu energii všude kolem a dobíjel si baterky.Také po zbytek dne šlapal jak na elektriku.

Z Dukovan jsme přejeli na Dalešickou přehradu, která s nimi úzce souvisí.Přehrada slouží jako zásobárna vody pro chladící věže.Dalešická elektrárna funguje pouze jako přečerpávací.Ve špičce vyrábí proud a v noci pumpuje vodu ze spodní nádrže zpět do horní.Její výkon je 450MW, Výška hráze je 100m.V dálce jsou vidět samotné Dukovany.

Na spodním obrázku vlevo je betonový kanál pro případ velké vody.Je to takový přepad z hráze, který je ovládaný stavidlem.

Z Dalešic jsme zamířili přes Hartvíkovický most do Třebíče.Počasí, žádná sláva.Bylo zataženo, jen jen spustit déšť.Jak jsme zjistili z telefonu v té době u nás doma pršelo.Jiří ještě sýčkoval, že kdykoliv jel přes Třebíč tak pršelo.No nakonec byla cesta suchá.Na náměstí jsem si dal v asijském bistru pivo.Jiří samozřejmě kofolu a nakonec i ochotně zapózoval pro snímek do naší knížky.Ještě jsem fotku pro jistotu zkontroloval a zamířili jsme směr Telč.

A jsme v Telči!! Obloha se protrhala, mezitím jsme stačili poobědvat cigára v jakési dědince po cestě.Cigára, tím myslím takovou tu uzeninu.My jsme sportovci, my nekouříme. Náměstí v Telči je jak říkáme my češi – schön.Zrovna tam měli jakési mrňata vystoupení, tak jsme to měli i z kulturní vložkou.

Zámek v Telči je také schön.Pěkně se nám svačilo v tomto prostředí.Bohužel jsme se již nevešli do záběru, tak neuvidíte co jsme jedli a já si to už nepamatuju.

Z Telče jsme přes městečko Strmilov, kde byla tatranková zastávka, pokračovali na Jindřichův Hradec.Projížděli jsme krajinou rybníků a rybníčků, vsí a vesniček, kopců a kopečků.Zakotvili jsme v obci Jindřiš, kde je kemp zaměřený na holandské turisty.Nemuseli jsme ani stavět stan a jelikož se blížila bouřka tak jsme to jenom ocenili.

Den třetí

Ráno jsme začali příjezdem do Jindřichova Hradce a nákupem proviantu.Na dnešní cestě jsme neměli žádné naplánované cíle, žádná elektrárna.Pouze krásné města a příroda.Takový předběžný plán byl přijet do Vimperka.Společná fotka na náměstí.Náměstí v celé své kráse, ještě fotka Jirky, s kolem, které se mu velmi líbí u Jindřichohradeckého zámku a vzhůru do pedálů.

Z Hradce jsme chtěli jet po cyklostezce, která vedla kolem rybníka Dvořiště až do Hluboké nad Vlt.Sice jsme trochu zabloudili a museli se vracet, ale kolem oběda se nám tam přece jenom podařilo dorazit.Hluboká je prostě Hluboká.Krásný zámek.Když jsme tam byli v tu dobu se tam zrovna mluvilo francouzsky.Krása je jedna věc, ale my už jsme pomalu začínali mít hlad.V Hluboké jsme se, ale s jídlem se zlou potázali nejlevnější jídlo bylo 15dkg špenátového závinu za 85kč.Po velmi krátké poradě jsme s restaurace velmi rychle vycouvali s tím, že zkusíme štěstí jinde.

A popojet kvůli jídlu dál se nám nakonec, jak sami vidíte vyplatilo.5 km od Hluboké jsme měli královský oběd i s pivem v ceně špenátového závinu.Jirka si ale musel připlatit, protože kofola je v celých Čechách dražší než pivo :-).Hluboká, Zliv, Netolice, Vítějovi Prachatice.Na náměstí do Prachatic jsme přijeli z tmavými mraky nad hlavou, ale naštěstí z toho nic nebylo.Krátké doplnění energie, osvěžení u místní pumpy, porada nad mapou, malá změna trasy a jedeme směr Husinec, Vimperk.

Ve Vimperku je celkem pěkný kemp, který má ale jednu velkou nevýhodu je na kopci!!!Ten kopec je tak šílený, že jsme ho odmítli šlapat druhý den znovu.Museli jsme totiž ráno dolů na nákup jídla.Nemohli sme spoléhat na dědinky na cestě, že někde něco bude.Naše chatička pro tuto noc.Vlezli jsme se tam i s kolama, aniž by jsme museli shazovat bágle, pohodlíčko.Záchod u chatky.

A Jirka při doplňování energetických zásob a prohlížení fotek.Zajímavě se opaluje :-)

Den čtvrtý

Ve Vimperku jsme si střihli snídani v parku u fontány a chutnalo nám.Byli jsme připraveni, podle našeho mínění asi na nejtěžší etapu naší tour.Ale čas ukázal, že to nebyla pravda.Plán byl z Vimperka přes Borovou Ladu na Kvildu, odsud k pramenu Vltavy, potom Schwarzenberský plavební kanál, mimo plán jsme zařadili Plešné jezero a dojezd někam k Lipnu.

Cesta na Kvildu vedla údolím Teplé Vltavy.Cesta sice pořád mírně stoupala, ale paráda.Žádné velké kopce.Na Kvildě se Jirka seznámil hned s dívkou před informační kanceláří, aby zjistil kudy tudy.Jelikož to bylo slušné stydlivé děvče nic z ní deostal a cestu jsme si museli najít sami podle mapy. Místní osvěžovny byly ještě zavřené, protože bylo kolem 9.hodiny.Tak jsme vyrazili k pramenu i bez mého pravidelného 10° iontového nápoje

To je on!!! Pramen Vltavy.Je tak schovaný, že jsme ho poprvé přejeli a museli jsme se vracet.Vedoucí výpravy si v něm umyl tu svou ...obličej a odborný poradce v úctě poklekl.Dali jsme si svačinku na doplnění energie, nasáli atmosféru tohoto místa ve výšce 1165 m.n.m.a vydali se z nejzápadnějšího místa naší výpravy směrem k místu nejjižnějšímu.

Aby jsme mohli jet také směrem dolů zbývalo ještě zdolat nějakých 120 výškových metrů a dostat se na úbočí kopce Stráž.Cesta byla kamenitá a na dotaz Jiřího jestli nasedneme a pojedem, vidíte mé gesto, myslím, že není nutno další vysvětlování.Dosažení nejvyššího vrcholu toho dne vidíte dole.Můžete si tipnout koho ten kopec více zmohl.Ale teď nás čekalo pěkných pár kilometrů směrem dolů.Sice cestou, necestou, ale dolů z kopce!!

Jeli jsme po pěkných cestách, kdy to jenom svištělo...jeli jsme, nebo lépe řečeno tlačili jsme po horších cestách, kdy to zase nesvištělo.Značení tras na Šumavě bez problémů.Jelikož jsem měl před sebou neustále na očích mapu, pohoda.

Dokonce i poobědvat se dalo.Toto je zrovna ve Strážném, kdy jsme si dávali plněné paprikové lusky.

Schwarzenberský plavební kanál sloužil pro splavování dřeva.Horní nádrž je ve výšce 935 m.n.m.Nahoře je pěkně upravený, ale čím nížeji tím se z něho stává zarostlá příkopa.Za našimi koly je Rosenauerův pomník.To byl ten pán co tady tomu šéfoval, když se to stavělo.

Podél Schwarzenberského kanálu se jelo pěkně.Jelikož voda teče jenom z kopce, cesta byla také z kopce.Aby jsme to neměli tak jednotvárné rozhodli jsme se podívat k Plešnému jezeru, což je ale cesta do kopce.Ale, když už jsme tady jedem ! Při cestě nahoru jeli proti nám zmoklí cyklisté, prý nahoře prší, nevadí jedem !!

Nahoru jsme vyjeli suší.Déšť se nám vyhnul a nahoře zrovna v tu dobu nepršelo, pohoda.Plešné jezero, paráda.Byl jsem z toho unešen.Ale Jura mne jedna dvě probral, s tím že má defekt.Do toho nám začalo pršet.Pod stromy jsme měnili duši, po 500m jsme si to zopakovali, a potom ještě jednou, ale to už jsme museli lepit.Defekty za celou tour jsme si vybrali na 1 km cesty z Plešného jezera.

Dolní portál plavebního kanálu.Místo kde je pro něj vykopán tunel přes kopec.A jedeme dolůůů, na Lipno.Na spodním snímku vlevo je začátek Lipna, tam to všechno začíná.Celá ta rozlohou největší přehrada u nás má 48, 7km2.Na spodním snímku vpravo vidíte jaký jsme měli krásný výhled z naší chatky za 350kč za noc.

Po příjezdu do kempu jedna polovina výpravy začala zařizovat nocleh a druhá polovina tak akorát zvládla si roztáhnout karimatku a ulehnout tam kde se zastavilo kolo.

Pátý den

Bouřka ráno na Lipně nám předznamenala jak bude vypadat celý den.První dešťová zastávka asi 5km po výjezdu.Druhá asi 10km po výjezdu.Obloha nad Lipnem se sice trochu trhala a dávala nám jakési naděje, ale teď už víme, že byly plané.Za dnešní den by jsme se rádi dostali někam k Temelínu.

Nákup proviantu proběhl i se snídaní ve Frymburku v parku.Jelikož Jiří za mladých let pobýval ve Frymburku na dovolené, pohoda, žádné bloudění, žádné studování mapy.Na chvíli vysvitlo i to slunko, ale jen asi aby se podívalo kde jsme hned zalezlo.Na vedlejší straně je rekreační areál Marina Lipno, ale už od pohledu zaměřený na bohatší klientelu.Ceny - se pohybují v rozmezí 15000 - 25000kč na týden pro čtyřčlenou rodinu.V současné době je jeden apartmán k prodeji za necelé 3 miliony kč.

Nahoře vidíte hráz a elektrárnu Lipno I.Výkon elektrárny je 120MW a slouží pro pokrytí špičkových odběrů.Výška hráze je 26m.Lipno II má výkon 1, 5MW a její funkce spočívá ve vyrovnávání průtoku z Lipna I.Výška hráze je 11, 5m.Pro porovnání velikosti obou nádrží Lipno I má asi 306 mil.m3 a Lipno II 1, 68 mil.m3.

Vyšší Brod slouží jako jakési vodácké nástupiště.Je umístěno těsně pod elektrárnou a i když zrovna pršelo vodákům to zjevně nevadilo.Toto město bylo nejjižnějším místem naší trasy.Splavy na Vltavě byly upraveny aby se dali sjíždět na lodích, však také po celé trase až do Českého Krumlova jsme vodáky na lodích potkávali.

Hrad v Rožmberku n.Vlt.

Tato fotka nejlépe vypovídá o počasí toho dne.Zvlášť mezi Rožmberkem a Krumlovem jsme pěkně zmokli.To už nebyla jenom přeháňka, to bylo vytrvalejší a celých asi 20km se nebylo kde schovat.Jenom pod stromem.Jeden z mnoha vodáckých sjezdů a dole už je Český Krumlov.Krásné město, centrum jen pro cizince, hlavně co se týče cen.Polední menu za 200kč, jednu dobu jsme byli mezi samými Japonci, ale bylo mně blbé si je fotit.Škoda.To by byla fotečka!!

Historické centrum města nám dalo zabrat.Stratili jsme se.Jak vidíte všechny uličky byli stejné a jít s davem nepomáhalo.Ale nestratili jsme se na Šumavě, snad se dostanem i z Krumlova.

Dole vidíte radost, když jsme zase uviděli cestu a vůbec nám nevadilo, že je hlavní.

V Krumlově se nám podařilo poobědvat a hurá směr Budějovice.Na kraji Budějovic jsme zase stáli kvůli dešti, pak jsme našli stezku a už se jelo.Původně jsme ani do centra nechtěli, ale co čert nechtěl, utrhl jsem lanko na zadní brzdě.Zajímalo by mně jak dlouho ho můj strážný anděl držel aby se neutrhlo, protože těch klesání co jsme projeli a já ho utrhnul na jediné rovině na cestě.Stezka z Budějovic do Hluboké n.Vlt.patří k tomu nejlepšímu co jsme projeli.Asfalt, rovinka podél Vltavy, pohoda.

A znovu projíždíme Hlubokou, tentokrát od jihu k severu, a znovu stojíme kvůli dešti.
Bouřka, ale rychle přeletěla, u Temelína už bylo zase ok.

Temelín má sice jenom 4 chladící věže, ale má větší výkon než Dukovany cca 2000MW.Hlavní cesta vede těsně kolem věží, takže se dají zblízka prohlédnout.No, popojeďme k Hněvkovicím.Hněvkovická nádrž slouží jako zásobárna vody pro Temelín a také byla kvůli tomu postavena.Je osazena dvěma turbínama každá o výkonu 4, 8MW.Daří se tady dobře také rybám, které se vyhřívali u hladiny.Mimochodem, tataranky jim nechutnali.Na spodní fotečce je útočiště tohoto dne.Jednoznačně nejlepší kemp na cestě, nejlepší spaní i nejlepší cena.

6.Den

Od Hněvkovic jsme vyrazili na tradiční ranní nákup do Týna nad Vlt.kde také u místního svatostánku proběhla snídaně.V té době jsme ještě netušili, že nás dnes čeká nejtěžší etepa, co se týče kopců.Orlík i Slapy jsou totiž údolní nádrže, takže jet podél nich znamená neustále nahoru a dolů.První snímek je přes Vltavu pod Zvíkovem.Dole už je soutok Vltavy a Otavy při pohledu ze Zvíkova a pohled na Zvíkovské nádvoří.

Po Zvíkově jsme se vydali na Žďákovský most .Tento 40 let starý most je dlouhý 543m a klene se 50m nad hladinou orlické přehrady, která je pod mostem přibližně 60m hluboká.Je to největší most tohoto druhu na světě.My jsme u mostu poobědvali bramboráky s pikantní masovou směsí a vydali se směrem na hrad Orlík.Na Orlíku pár foteček a vydali jsme se na jiný Orlík, jenž byl jedním z cílů naší cesty, a to elektrárnu Orlík.

Přehrada Orlík zadržuje 720 mil.m3 vody, což je 2x více než Lipno.Hladina nádrže pokrývá 26 km2.Výška betonové přehrady je 91,5 m. Výkon 4 Kaplanových turbín je 364MW.Každá turbína má své přívodní potrubí o průměru 6m.

Na Orlíku je ještě jedna zajímavost, kterou jsme si sice vyfotily, ale nevěděli jsme k čemu to slouží.Po chvíli hledání jsem zjistil, že na spodních snímcích je lodní výtah.

Na snímcích dole jsme se ptali v obci Chotilsko na cestu a jak vidíte informace nebyla tak docela zadarmo.Nakonec jsme na Slapy trefili a kde jsme spali vidíte také.

Sedmý den

Ráno začalo jako tradičně, nákupem něčeho na zub na Slapech, a vyrazili jsme se podívat na hráz.Bylo to trochu zajížďka, protože po stejné cestě jsme se zase museli vrátit.Ale co.Do cíle nám zbývalo nějakých 50 km, takže jak říkáme my češi vo co gou.Z přehrady na Slapy a potom dále až na hlavní byl slušný kopec, ale teoreticky, a jak se potom ukázalo i prakticky, byl to kopec poslední.Slapy bylo první velké dílo vltavské kaskády po II. světové válce.Hráz o výšce 65m zadržuje jezero vody o objemu 270 mil.m3.Je osazena třemi Kaplanovými turbínami, každá o výkonu 48MW.

Níže vidíte členy výpravy na Slapech.Ve Slapech jsme byli nuceni najet na silnici II třídy směřující do Prahy, protože silnice vedla údolím podél Vltavy jak vidíte na třetím obrázku.Po jedné straně řeka, po druhé straně skály.Pro cyklostezku nebyl prostor.Na čtvrtém obrázku je vidět vodní dílo Vrané, jenž bylo vybudováno již v roce 1936.Je osazena 2 turbínami o celkovém výkonu 13, 88MW.

Tak a jsme v Praze, pro tuto výpravu v cílovém městě.Jedna malá fotečka, že jsme tam opravdu byly a jedééém.Trochu problém byl v Praze najít cyklostezku označenou A2 která vedla podél Vltavy až do centra.Žádné navedení, nic.No ale podařilo se nám to.Potom se už jízda po Praze dala přirovnat ke stezce z Budějic do Hluboké.Až po Národní divadlo to bylo dobré.Potom jsme už byli nuceni tlačit až na nádraží, místy i dost těsnými uličkami, ale to už bylo v pohodě.

Závěr

Na posledních fotkách vidíte vítězná fota pod Václavem a jak jsme trávili 4 hodiny při čekání na vlak.Jiří si prohlédal fotky a já si četl jízdenku.

Celou výpravu nazvanou Tour de elektrárny jsme zakončili pod Václavem.Tour dlouhá bezmála 850km trvala 7 dní.Projeli jsme kus republiky a co jsme chtěli vidět, jsme viděli na vlastní oči.Trochu jsme podcenili kopcovitý terén vzhledem k délce etap, ale menší úpravou tras po cestě jsme se s tím jaksi vyrovnali.Za celou cestu jsme se nesetkali s nějakým velkým vyčerpáním, což přičítám pravidelnému přísunu energie ať už v podobě klasické nebo tatrankové.Nutno dodat, že tatranky někteří členové týmu už nemohli ke konci ani vidět.Pro příští výpravu budem muset najít asi jiný energetický doplněk.Oni se pravděpodobně ty tatranky asi nesnáší s kofolou, protože část týmu co pila pivo byla v pohodě a s tatrankami problém neměla.To jen Ti kofoloví.Fyzická kondice všech členů výpravy byla asi na podobné úrovni, protože mně nikdo neujížděl, možná to bylo také tím, že já jediný měl mapu a nikomu jsem nedovolil do ní nahlížet.

Z mého pohledu byla výprava úspěšná a ocenil bych kdyby se v podobném složení zase tým sešel na nějaké jiné akci.V Česko- Moravsko-Slovensku je toho hodně co objevovat.:-)

Table of Contents